Mladé trápí deprese a úzkosti.

Studie ukazují, že roste počet lidí, kteří trpí klinickými depresemi nebo úzkostnou poruchou. Jejich počet se za poslední 4 roky téměř ztrojnásobil!

Mladé trápí deprese a úzkosti.

Na mladou generaci padají čím dál vyšší studijní i pracovní nároky a zrychluje se jejich životní styl.

Závažné psychické problémy sužují hlavně mladé, dospívající a mladé dospělé, protože jsou na ně kladeny stále vyšší nároky. Na rozdíl od předchozích generací žijí pod vyšším tlakem, řadu z nich navíc trápí finanční potíže, nedostupnost bydlení, sociální a partnerské vztahy i budování kariéry, kterému často věnují maximum energie.

To přispívá k ještě vyšší míře stresu, který jim brání efektivně plnit každodenní povinnosti.

Často pak svá selhání vnímají jako osobní neúspěch, který snižuje pocit jejich vlastní hodnoty uprostřed vysoce konkurenčního prostředí. Tak se vytváří bludný kruh, ze kterého zdánlivě není úniku. Na druhé straně pak stojí rodiče, kteří mají buď o své děti strach, nebo si jejich stav naopak nechtějí připustit. Jindy se mohou obviňovat z toho, že udělali něco špatně.

Důležité je být všímavý k prvním varovným signálům, které se často neprojeví navenek dramaticky, ale spíš nenápadnou změnou chování. Pozornost by měli rodiče i blízcí zpozornět ve chvíli, kdy mladý člověk působí dlouhodobě smutně, bez energie, ztrácí zájem o věci, které měl dříve rád, straní se kamarádů, hůř se soustředí, špatně spí, mění se mu chuť k jídlu nebo začíná o sobě mluvit velmi negativně. Varovným signálem je také podrážděnost, pocity beznaděje, nízké sebevědomí, častý pláč, zhoršení výkonu ve škole či v práci nebo sahání po alkoholu a jiných látkách jako způsobu, jak napětí „vypnout“.

Zvlášť vážné je, pokud mladý člověk mluví o tom, že život nemá smysl, že je všem na obtíž, nebo naznačuje sebepoškozování. V takové chvíli není vhodné čekat, že to samo odezní, ale co nejdříve vyhledat odbornou pomoc.

Podpůrnou roli může hrát také celková životospráva 

  • pravidelný spánek,
  • omezení dlouhodobého přetížení,
  • pohyb,
  • pobyt venku,
  • kvalitní strava.

U doplňků stravy je ale namístě opatrnost. Samy o sobě psychické potíže neřeší a neměly by nahrazovat odbornou péči. Jako podpůrné bývají nejčastěji zmiňovány omega-3 mastné kyseliny, vitamíny skupiny B, hořčík a další. Naopak bylinné přípravky typu třezalka tečkovaná mohou být rizikové kvůli interakcím s léky!  Proto má smysl řešit doplňky vždy individuálně a ideálně po konzultaci s lékařem nebo lékárníkem.

Nejdůležitější je, aby mladý člověk nezůstával na své potíže sám a aby jeho okolí nehodnotilo jeho stav jako slabost, lenost nebo selhání, ale jako signál, že potřebuje podporu, bezpečí a někdy i odbornou pomoc.


Líbil se vám tento příspěvek? Pošlete ho dál…

Cookies

Zde máte možnost přizpůsobit soubory cookie v souladu s vlastními preferencemi a později podrobněji nastavit nebo kdykoli vypnout v patičce webu.